Klub chovatelů ovcí plemene texel

Významné masné plemeno, vznikalo od roku 1909 v Nizozemsku na ostrově Texel v Severním moři cílevědomým šlechtěním původních maršových ovcí s anglickými plemeny leicester, lincoln, cotswold a south down. Užitkového typu se dosáhlo koncem 40. a začátkem 50. let minulého století. První dovoz do ČR se uskutečnil v roce 1947 za účelem zušlechtění hrubovlnné valašky a šumavky. V současnosti se v Evropě chová ve dvou užitkových typech: holandský, který je menšího tělesného rámce a typ francouzský většího tělesného rámce. V našich podmínkách je více chovaný typ francouzský. V poslední době se však oba typy začínají prolínat. Zvířata mají silnou kostru, klínovitou hlavu s odstávajícíma ušima. Plemenným znakem je bezrohost u obou pohlaví, středně dlouhý, vlnou porostlý ocas. Vlna je polojemnovlnná, bílá, sortiment B/C-C/D (29–35 µm), rouno polouzavřené, obličej a spodní část končetin porostlé křídově zbarvenou krycí srstí. Mulec široký, upřednostňuje se černý. Uši středně dlouhé, odstávající do stran, mohou být částečně černě pigmentovány (hnědá pigmentace je nežádoucí).

Předností plemene je vynikající zmasilost a výborná kvalita masa, dobré mateřské vlastnosti, mléčnost a ranost. Toto plemeno je považováno za jedno z nejvhodnějších plemen vhodné pro užitkové křížení se všemi ostatními plemeny za účelem zlepšení výkrmnosti a jatečné hodnoty, především proto, že tyto vlastnosti významně přenáší na potomky. Ovce i berani se vyznačují dlouhověkostí, pevnou konstitucí a dobrým zdravím. Plemeno je charakteristické také sezónností říje (vyskytuje se výrazný anestrus, především v období od února do června). Zvířatům nevyhovuje prostředí s velmi krátkou vegetační dobou, horské oblasti s vysokými srážkami a velkou svažitostí terénu a nadměrná stájová vlhkost v době zimního ustájení. Podmínkou vysoké užitkovosti je celoročně kvalitní a vyrovnaná výživa. Plemeno je klidného temperamentu a vhodné především pro oplůtkový způsob pastvy, a to i po celý rok. Živá hmotnost bahnic v dospělosti je 60–85 kg, beranů 90–120 kg. Jehnice při dobrém odchovu je možno zapouštět v 8 měsících věku při hmotnosti 45–50 kg.