Zdroj: ASZ
S účinností od 1. dubna 2025 se upravují podmínky pro navážení hnoje apod. na pozemek před aplikací, pravidla pro vedení a odesílání evidence hnojení i požadavky na vložení havarijních plánů do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Novela zákona o hnojivech (zákon č. 156/1998 Sb.)
Na základě zhodnocení situace v praxi byly upraveny požadavky na uložení tuhých statkových hnojiv i vybraných organických hnojiv (kompost, separát digestátu) na zemědělské půdě. Do § 8 byla doplněna možnost navážení těchto hnojiv na pozemek v rámci přípravy na aplikaci. Pokud bude např. hnůj rozmetán do 14 dnů od začátku navážení, nebude to považováno za „uložení“. Hnojivo tak může být po určitou dobu umístěno i jinde, než na místech vhodných k uložení schválených v havarijním plánu. Není tedy nutné žádat o souhlas vodoprávní úřad. Samozřejmě je však třeba dodržovat základní pravidla z hlediska ochrany prostředí i dbát na ohleduplnost vůči obyvatelstvu. Pokud jde o elektronickou evidenci hnojení a její zasílání ÚKZÚZ, tak povinnost vedení evidence v elektronické formě se nově vztahuje jen na zemědělské podnikatele hospodařící na výměře větší než 200 ha (s výjimkou ploch pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví), kteří jsou povinni tuto evidenci v elektronické formě na vyzvání předat ÚKZÚZ ve stanoveném formátu. Vzhledem k tomu, že ještě před nabytím účinnosti novely měly všechny subjekty hospodařící na výměře větší než 200 ha odeslat do konce února 2025 data z evidence hnojení za kalendářní rok 2024 v elektronické podobě do aplikace JUDEHV, vydalo MZe dne 29. ledna 2025 informaci, že ÚKZÚZ nebude udělovat sankce za nepředání dat z evidence hnojení.
Novela vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.)
Předchozí novela vodního zákona v roce 2024 (s účinností od 1. srpna 2024) nastavila nové požadavky na havarijní plány a na řešení havárie. Byla změněna definice havárie (§ 40), např. nově se za součást havárie považují i technické poruchy a závady zařízení ke skladování a dopravě hnojiv, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti:
„Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.
Za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.“
Změnil se i způsob hlášení havárie a upravily se další povinnosti (§ 41). Nově se havárie hlásí jen Hasičskému záchrannému sboru České republiky, odkud se informace předává dále. Rovněž vznikla povinnost vložení havarijních plánů (HP) do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Nový požadavek na nahrání HP do ISPOP by však dopadl i na drobné chovatele hospodářských zvířat, u nichž je nebezpečí významných havárií minimální. Proto pro ně MZe navrhlo zmírnění této povinnosti, jež se promítlo právě do novely vodního zákona v roce 2025. Do § 39 byl přidán nový odstavec 3:
„Povinnost vložení havarijního plánu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí … se nevztahuje na havarijní plán vypracovaný pro závadnou látku statkové hnojivo, je-li v kterémkoliv okamžiku nakládáno s tuhým statkovým hnojivem v celkovém množství do 400 tun včetně nebo s tekutým statkovým hnojivem v celkovém množství do 200 tun včetně.“
Celou informaci naleznete zde: https://www.carc.cz/2025/03/25/novela-zakona-o-hnojivech-a-vodniho-zakona-v-roce-2025/