Plemena

Ovce Kozy

Polojemnovlnné plemeno středního tělesného rámce s trojstrannou užitkovostí (maso, mléko, vlna). Původ se odvozuje od dlouhoocasých ovcí typu archara, stejně jako merinová plemena. Patří k nejstarším kulturním plemenům, která pocházejí z Balkánského poloostrova, kde je dosud značně rozšířeno. V rámci plemene existují 2 typy – černohlavý typ (tzv. černohubky) a bílý typ. U nás je rozšířen první typ, který je většinou bezrohý, u beranů jsou rohy přípustné, vyskytují se však ojediněle. Hlava ovcí je černá, nosní linie má u beranů mírný klabonos. Uši jsou středně dlouhé, široké a velmi pohyblivé, porostlé tmavě zbarvenou krycí srstí. Sliznice na mulci a jazyku je tmavé barvy. Krk je středně dlouhý, rovný a vysoko nasazený, hřbet rovný a středně široký, přechází v dosti sraženou záď. Hrudník je poměrně úzký, ale dlouhý. Nohy jsou středně dlouhé, suché a dobře stavěné. Paznehty černé, kůže tmavě růžová, výjimečně tmavá. Vemeno je široce nasazené, struky dlouhé. Ovce se vyznačují dobrou přizpůsobivostí a odolností ke klimatickým a chovatelským podmínkám, klidným temperamentem, dobrou chodivostí a průměrným osvalením hřbetu a kýty. Živá hmotnost bahnic je 45–50 kg, beranů 60–75 kg. Jehňata se rodí s černou, šedou nebo tmavě hnědou vlnou, jejíž barva se ve věku 5–7 měsíců mění na bílou, sortiment C-CD (31–35 µm). Vlna krepového charakteru se vyznačuje vysokou pevností. Narození černí jedinci mají trvale tmavé zbarvení. K nežádoucím vlastnostem patří výskyt černých vlasů, rouno je polouzavřené. Plemeno je polorané s poměrně dlouhým plodným obdobím. Masnou užitkovost jehňat na výkrm je možné zlepšit křížením ovcí s masnými plemeny. Plemeno vyhovuje především salašnickému způsobu chovu. Plemeno vykazuje i dobrou mléčnou užitkovost. Mléko je vhodné k výrobě brynzy a ovčích sýrů.